Dívka ve vlaku / Paula Hawkins

7:31 Mona 0 Comments

Reklamní triky na mě fungují, přestože se reklamou v podstatě živím. Nebo možná právě proto - dokážu ocenit dobrou kampaň. Třeba tím, že si koupím knihu, která by se za normálních okolností v mém hledáčku neocitla. Což se stalo naposledy právě s Dívkou ve vlaku.

Bylo jí všude plno - plakáty v metru, bestsellerová stěna v knihkupectví, blogy, záložky v jiných koupených knihách… Všichni o ní mluvili a já se s nimi chtěla bavit taky. Kdo nečetl Dívku, jako by nebyl (Trochu jako na druhém stupni základky, kdy byla v kurzu jiná Dívka – časopis…).

Jenže když se rozhodnete přečíst něco jen kvůli hypu a ne svým osobním preferencím, pravděpodobně se vám to nebude líbit, do čtení se budete nutit. Takhle čtu už téměř rok Volání kukačky. Zatím jsem na sedmdesáté stránce. Jenže s Dívkou ve vlaku to bylo jiné. Ona je totiž tak moc čtivá, že ji přečtete, i když vlastně ani nechcete.

Takže co tu máme? Jednu dívku z vlaku, jmenuje se Rachel a je to ožralka. Je nezaměstnaná, rozvedená, zhrzená, tak bloumá po ulicích a nádražích Londýna plus přilehlého okolí. Pak tu máme zmizelou paničku. A exmanžela Rachel. A jeho novou ženu. A jedno opilecké okno, nějakou tu krev, děti živé i mrtvé a samozřejmě vlaky. 

Spoustu vlaků. Sheldon z Big Bang Theory by měl radost.

K obsahu se nedá říct víc, než řekla anotace. Cokoliv dalšího prozradí víc, než je třeba a přijdete o postupné rozkrývání všech tajemství a souvislostí. Což si zde opravdu užijete, díky jedinečnému způsobu vyprávění – tři různé pohledy popsané deníkovou formou a dvě časové roviny, ve kterých se díky vzpomínání občas objevují ještě další. Těšíte se na každou další stránku a připadáte si, jako když skládáte puzzle!

Dívka ve vlaku vás vtáhne do svého kupé, aby vám vyprávěla svůj příběh. Nejdřív se možná zdráháte, nezajímá vás cizí neštěstí, ale nakonec se z vás stane stejný voyer, jako je Rachel, když sleduje cizí životy z vlaku a cítí se jejich součástí…


Znáte takový ten zvuk, který vydává vlak, když jede? Tu du tu du tu du. A přesně stejně „jede“ tato kniha. Ani si nevšimnete, že vlak párkrát zastavil a najednou máte dočteno a vystupujete. Některé části cesty jsou trochu zamlžené, možná jste na chvilku usnuli, ale nevadí, důležité je, že jste v cíli. Protože všechno mohlo být trochu jinak. Stačilo, aby si naproti vám sedla ta divná angličanka s lahví vína…

0 komentářů: